Milý deníčku! Jsem trochu znepokojen.
Před nějakým časem jsem donesl své samičce postarší rychlovarnou konvici, kterou někde můj podnikavý bratr splašil za pár korun. Dnes jsem si u ní vařil čaj. Když jsem si lil vodu do hrnku, cítíl jsem silný závan umělé hmoty. Řekl jsem o tom samičce s obavou o její zdraví a bezpečnost. Odvětila, že mi o tom už říkala a zatvářila se trochu dotčeně. Po troše námahy jsem si vzpomněl na náš rozhovor.
Já: „Co konvice? Funguje?“
Samička: „Funguje. Akorát je strašně cítit umělou hmotou.“
Já: „Hmmm… To bude asi tím, že je z umělé hmoty.“
Dnes, když jsem se téměř bál se té vody napít, jsem si připadal trochu jako idiot :-(. A taky nepozorný idiot, bo jsem ji evidentně zrovna moc nevnímal, když mi to říkala. Sice si už nevzpomenu, jestli to tak doopravdy je, ale omluvou by mi mohlo být, že na sobě měla tričko s výstřihem :-). (A z vody jsme zatím neumřeli.)